Čárové kódy se dají rozdělit podle poměrně dost velkého množství detailů na jednotlivé typy. Základním rozdělením jsou určitě kódy, které jsou dynamické a statické. Mimo toho se ale mohou dělit také na globální a lokální kódy, nebo popřípadě kódy užívané v konkrétních oblastech jako je farmacie, logistika a jiné.
Mezi jednotlivými kódy tak mohou mnohdy vzniknout opravdu zásadní rozdíly. My se dnes přitom podíváme hlavně na takové kódy, u kterých jsou rozdíly opravdu velké a opodstatněné.
Dynamické versus statické čárové kódy
Prvním kritériem bude rozdělení na dynamické a statické čárové kódy. Typickým příkladem pro statické čárové kódy je hlavně EAN kód. Ten je navržený tak, že jednoznačně identifikuje nějakou konkrétní část záznamu jako je třeba výrobce, dopravce, cena zboží a další. Jenže tato informace zůstává napořád uložena ve stejném znění. Vedle toho dynamické kódy mohou obsaženou informaci měnit. Jsou tak spíše odkazem do prostředí, kde se data mění podle potřeby aktuálního využití daného čárového kódu.
Rozdílný design čárových kódů
Čárové kódy mají rozdílný design podle toho, kde se používají. Některé kódy, jako třeba ten pro farmacii, se zcela odlišují vizuálem, jiné pouze drobnostmi. Například jednotlivé verze EAN se liší podle délky uzavíracích čar a jinde se zase pod čárovým kódem vyskytují i číslice. Specifickým příkladem, co se týče samotného vzhledu, jsou potom dynamické QR kódy, které jsou zcela naopak tvořeny čtvercovou mapou. U nich je navíc extrémní odlišnost v tom, že se mohou měnit až k nepoznání, aby byly použitelné do jakéhokoli grafického designu.
Dostupnost jednotlivých čárových kódů
Dalším kritériem je samozřejmě dostupnost, kterou čárové kódy mohou nabídnout. Typický příklad je generátor QR kódů, který je dostupný jak zdarma, tak i v placených verzích. To se například u EAN nestává, protože zde se jedná o kódy s potřebou uložení jednotlivých záznamů v lokálním i globálním měřítku včetně ošetření unikátnosti a zabezpečení uložených dat.